Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 28.03.2014 21:54:35 

O nás

O NÁS

      Od svých dětských let jsem zbožňovala Podeřiště, kam jsem jezdila za svými prarodiči. V roce 1991 jsme se sem přestěhovali na trvalo z nedalekých Malovic. Vždy jsme měli psi, nejprve "voříška" Lumpíka, křížence špice a NO. Vypadal jako lištička, do lesa mu nestačil obojek, musel nosit barevný šátek. Úžasný a chytrý pes. Našel naší stopu od auta 4km vzdálenou, v dešti.  K němu jsem si s přestěhováním přivezli dlouhosrtstého černého jezevčíka Žeryka. Notně líného, sobecké a pro poctu plemeni velmi paličatého.  Lumpík zemřel na epileptický záchvat na podzim roku 1998, jeho mladý 28letý páníček ho následoval o Vánocích. Žeryk se stal ještě línějším a tlustějším - rekord 15kg. O to se zasloužil děda, pes se válel u nich a uměl se tak KRÁÁSNĚ  dívat, když večeřeli....  Žeryk nás opustil po dlouhé nemoci v listopadu 2006.

      Pes nám chyběl. Babiččin tatínek míval kdysi "něco velkého bílého" - byl to kříženec slovenského čuvače a dlouhosrsté kolie. Jmenoval se Bojar. Výborný pes, dokud ho nezačali uvazovat na řetěz.

      Původně jsem toužila po dlouhosrsté kolii - patrně mi utkvěla v hlavě představa Lassie z dětských let. Poté mě můj známý přivedl na slovenského čuvače. Prostudovala jsem internetové stránky, povahu, nároky... A nakonec jsem začala obvolávat chovatele. Čuvač zvítězil jen díky tomu, že chovatelka kolií chtěla fenu krýt až v červnu.  Nakonec jsem se dovolala Mirce Dobešové, která mě odkázala na poslední dva pejsky.  A tak jsem se domluvila s chovatelkou Janou Petrovou a za týden 24.2.2006 jsme jeli pro Arga Orlický talisman.

    Domů jsem přivezla takové nic, na fotografiích vypadal mnohem větší. Celou noc jsme k němu běhali. Všichni. Nejvíce lamentující babička. Kdyby mohla, vzala by si ho do postele...

   A tak máme doma slovenského čuvače s PP. 

     

    

TOPlist